Výborné koláčky z konopné mouky! 🙂 Zkuste si s naším receptem
zpestřit některý z dalších deštivých víkendů:
SUROVINY na těsto:
100 g konopné mouky
400 g hladké mouky
80 g třtinového cukru
300 ml vlažného mléka
2 žloutky
½ kostky droždí
60 g oleje
špetka soli
nastrouhaná kůra z ½ citronu
lžíce rumu
SUROVINY na „vrch“:
500 g měkkého tvarohu
vanilkový cukr
1 žloutek
ovoce dle chuti (my jsme použili lesní ovoce, broskev a tmavou blumu J)
SUROVINY na drobenku:
lžíce hrubé mouky
lžíce třtinového cukru
lžíce másla
Z uvedeného množství surovin vytvoříte tři velké koláče nebo spoustu malých
POSTUP:
Do vlažného mléka dáme lžíci cukru a droždí. Necháme vzejít asi 15 minut.
Mezitím si nachystáme ostatní suroviny na těsto a po 15 minutách důkladně
prohněteme do hladkého těsta. Necháme na teplém místě hodinu kynout.
Po vykynutí si rozdělíme těsto na třetiny a z každé vyválíme placku
(asi 1 cm), kterou přemístíme na plech vyložený pečícím papírem. Pokud chcete
dělat malé koláčky, vyválejte placku a z ní, třeba hrníčkem, vykrajujte
kolečka.
Na těsto pak natřeme tvaroh, smíchaný se žloutkem a vanilkovým cukrem.
Na tvaroh pak přijde ovoce, na které máte chuť.
Na závěr posypeme drobenkou, kterou jsme si v ruce uhnětli ze tří
surovin.
Pečeme na 180°C 15-20
minut, dokud nejsou okraje zlaté.
Moudří lékaři již dávno věděli, že příroda nám
prostřednictvím konopí poskytla vzácnou a důležitou ingredienci, užitečnou pro
celou řadu různých zdravotních obtíží. Odborná literatura často zmiňuje
čínského císaře Šen-nunga, který byl nejen zdatným politikem, ale zároveň
věhlasným lékařem a autorem zřejmě prvního čínského herbáře. Konopí
předepisoval např. při revmatu, na potíže s peristaltikou nebo pro zmírnění
průběhu malárie.
Při exotických nemocech a horečkách pomáhali díky konopí i lékaři v Africe (mimo jiné jím zmírňovali porodní bolesti) či v Indii. U nás v Evropě má použití konopí tradici starou několik staletí, a to především díky lidovým léčitelům, kteří si pochvalovali jeho blahodárné účinky při boji s kožními infekcemi, epilepsií, astmatem nebo při různých bolestivých stavech.
V našem těle se stejně jako u ostatních savců nachází tzv. endokanabinoidní systém. Je to vnitřní signální systém, jehož dva druhy receptorů (CB1 a CB2) se nacházejí v centrální nervové soustavě a mnoha periferních tkáních včetně imunitního, reprodukčního a zažívacího systému. Reguluje životně důležité funkce jako je homeostáza buněk, imunita, rozmnožování a jiné.
Historickým léčitelům netřeba jejich osvícenost závidět.
Extrakty, tinktury, masti a další aplikační formy totiž naštěstí nacházejí
velmi široké využití i v dnešní době a v moderní medicíně. Od zmírňování a
odbourávání problémů se zažíváním či nechutenstvím, přes svalové křeče a třesy,
až po eliminaci nitroočního tlaku při glaukomu (oční zákal).
Velmi příznivé výsledky hlásí i pacienti s nepříjemnou
Crohnovou chorobou, konopí je vítaným prostředkem při různých onkologických
onemocněních a doloženy jsou jeho protizánětlivé, antioxidační a dezinfekční
účinky. Kromě bolestivých stavů působí výtečně na migrény, a pokud vám chybí
čas na odpočinek, vězte, že najdete v konopí i spolehlivý antistresor.
Endokanabinoidní systém – víte, že ho máte?
Náš organismus si pro funkci endokanabinoidního systému vytváří vlastní látky – tzv. endokanabinoidy (aktuálně jsou známy pouze 3). Mají ve srovnání s fytokanabinoidy, získanými z konopí, rozdílné chemické složení, ale působí podobně. Proto je možné vyrovnávat nedostatek těchto látek vyráběných přirozenou cestou v našem těle dodáním kanabinoidů z konopí. To také zjednodušeným způsobem vysvětluje léčebné působení konopí na celou řadu nemocí.
Představte si buněčné receptory ve vašem těle jako několik
zámků, které mají specifický korespondující klíč: chemické molekuly, které
nazýváme „agonisté“. Pokaždé, když se agonista naváže na receptor
vyvolá tak reakci či pošle zprávu, které udělí buňce instrukce.
Endokanabinoidní systém je tvořen dvěma hlavními buněčnými receptory, a to CB1
a CB2. Agonisté neboli klíče k těmto receptorům jsou endokanabinoidy, které
jsou produkovány v těle a také fytokanabinoidy které do těla dostaneme z
venkovního prostředí například z konopí.
Receptory CB1 byly poprvé objeveny v lidském mozku, ale
postupem času se ukázalo, že se nacházejí i v dalších orgánech a tkáních po
celém těle. Tyto receptory hrají klíčovou roli při koordinaci pohybů,
prostorové orientaci, smyslovém vnímání (chuť, hmat, čich, sluch), kognitivní
výkonnosti a motivaci. Pravděpodobně nejdůležitější funkcí receptorů CB1 je
jejich schopnost upravovat hladinu serotoninu a dopaminu v těle a vracet ji na
vyváženou hodnotu. Tím dochází ke snížení nadměrné nebo ke zvýšení nedostatečné
signalizace v mozku a může tak být ovlivněno vnímání bolesti, nebo i průběh
svalových křečí a záchvatů.
Receptory CB2 mají převážně vliv na imunitní systém a
nachází se primárně ve střevech, slezině, játrech ale i v kostech nebo cévách.
Poslední studie také poukazují na jejich vliv při přenášení signálů do mozku, a
proto tyto receptory nejsou o nic méně důležité než první zmíněné.