Evoluční výhoda, kterou lidstvo nechalo daleko za sebou aneb Jak endokanabinoidní systém přispívá k obezitě

Článek v úplném znění převzat z webu: https://www.prolekare.cz/tema/endokanabinoidni-system/detail/evolucni-vyhoda-kterou-lidstvo-nechalo-daleko-za-sebou-jak-endokanabinoidni-system-prispiva-k-obezite-121421


Propletený řetězec nadbytku potravy, obezity, aterosklerózy a diabetu 2. typu, jehož výsledkem jsou dvě nejčastější příčiny úmrtí – kardiovaskulární a onkologická onemocnění, je fenoménem, který aktuálně nejvýrazněji ovlivňuje zdravotní stav populace v rozvinutých zemích. Jak je ovšem vůbec fyziologicky možné, že lidé dokáží dlouhodobě konzumovat více potravy, než zrovna potřebují, a soustavně si tak poškozují zdraví? Neodporuje tento jev dokonce evolučním principům? Se zajímavou hypotézou zahrnující do této problematiky endokanabinoidní systém přišli neurovědci z francouzského Národního ústavu zdraví a lékařského výzkumu (INSERM).

Formovala nás starší doba kamenná

Mnoho z nás již patrně slyšelo o tom, že od té doby, co se lidé v neolitu začali věnovat zemědělství, to s výživou člověka a jeho zdravím šlo „od desíti k pěti“. Ačkoliv se jedná o velkou historickou zkratku, na niž se nabaluje řada pavědeckých „paleo“ informací, jádro má racionální – v životě člověka skutečně došlo k velké změně.

Od dob prvních předchůdců člověka (cca 4 miliony let př. n. l.) do rozšíření zemědělství (okolo 10 000 př. n. l.) se lidé živili dominantně lovem a sběračstvím. Pokud bychom si tento úsek zanesli na časovou osu od australopitéka po dnešního člověka, zabíral by její většinu. Během takto dlouhého období člověk žil a vyvíjel se v podmínkách nepravidelně se střídajícího dostatku až nadbytku potravy a období nedostatku. A tak jako u jiných druhů i na něj působil tlak prostředí, který upřednostňoval určité vlastnosti, jež pomáhaly zachování druhu. Právě schopnost hospodaření s energií byla jedním z faktorů, kde evoluce lidského druhu zanechala významné stopy.

Dlouhodobá a krátkodobá energetická homeostáza

Energetickou homeostázu ovlivňují dva fyziologické systémy. Jeden zajišťuje okamžitou odpověď organismu na aktuální nedostatek energie, vyvolává pocit hladu a po příjmu potravy a doplnění energie přestává být aktivní. Odpovídá tedy na aktuální vnitřní stav organismu, a francouzští vědci jej ve své práci proto označili jako systém energetické endostázy.

Kvůli střídání dob hojnosti a nedostatku se však u člověka (a nejen u něj – nacházíme jej téměř u všech obratlovců) vyvinul systém zásob energie v podobě tuku. Není závislý na aktuálních potřebách a nárůst glykémie či lipidémie jej neutlumí, právě naopak. V době dostatku podporuje větší příjem potravy, než je nutné pro zabezpečení všech aktuálních funkcí organismu. Protože tento systém odpovídá především na vnější podmínky, je nazýván exostatický.

Tlak prostředí, i díky zvětšování lidských společenství a snižování hojnosti přírodních zdrojů, postupně vedl k tomu, že se v populaci zvýšil počet osob se spíše exostatickým fenotypem. V době dostatku nebyl takový člověk nijak zásadně znevýhodněn; potřeboval si sice sehnat o něco více potravy, ale stále se hodně pohyboval a obézní se všemi důsledky pravděpodobně nebyl. Navíc mohl v obdobích nedostatku čerpat z tukových zásob. Oproti tomu člověk s fenotypem spíše endostatickým prosperoval výhradně v době dostatku, kdy mu navíc stačilo méně potravy k nasycení. V obdobích nedostatku byl ovšem méně odolný a méně se rozmnožoval. Aby se tedy lidské společenství uživilo za přiměřeného výdeje energie a zároveň prosperovalo v dobách chudších, udržoval se v populaci určitý poměr endo- a exostatického fenotypu.

Změnu přinesla mladší doba kamenná

S narůstajícími kognitivními schopnostmi, osvojením si dovedností v zemědělství a dalšími vymoženostmi neolitické revoluce si člověk postupně začal své životní prostředí přizpůsobovat. Usadil se, přestal se tolik pohybovat, naopak začal vykonávat stereotypnější manuální práce. Prostředí a přísun zdrojů energie se v porovnání s dobou lovců a sběračů výrazně stabilizovaly. Stále však docházelo k výkyvům, objevovala se chladná a vlhká období spojená se zkázou úrody, propukávaly epidemie a fyzické práce bylo v porovnání s dnešní dobou výrazně více. Endo- i exostatický fenotyp měly proto stále své místo v udržení lidské populace.

Exostatický fenotyp v době moderní

Až s vynálezem elektřiny, průmyslového zpracování potravin a sofistikovaných konzervačních a chladicích technik v posledních 200 letech již lidé ve vyspělých státech nejsou sužováni dlouhými obdobími nedostatku zdrojů energie. Výjimkou byly pochopitelně extrémní situace, které přineslo 20. století i do vyspělých zemí.

Exostatický fenotyp je fyziologické uspořádání, jež se dnes stává patologickým. Kdysi evoluční výhoda neměla možnost tak rychle se přizpůsobit konstantnímu dostatku energie, v němž dnes lidé ve vyspělých zemích žijí. Trojice neurovědců upozornila, že evolučně tak starý systém je u moderního obézního člověka skutečně obtížné překonat pouze vůlí a neměli bychom tak pohlížet spatra na osoby, jimž se tukové zásoby nedaří redukovat.

Endokanabinoidní systém a tvorba zásob

Ve své práci autoři propojují exostatický systém se systémem endokanabinoidním, konkrétně potom s funkcemi receptorů CB1. Intenzivní výzkum endokanabinoidního systému probíhá od 90. let 20. století. Základní popis a nástin fungování tohoto komplexního a téměř ubikvitérního (všudypřítomného) systému jsme popsali v předchozích článcích.

Provedeno již bylo množství fyziologických a farmakologických experimentů. Znalosti o systému přinesly jak in vivo experimenty s geneticky modifikovanými myšmi nebo se syntetickými látkami charakteru agonistů či antagonistů receptorů CB, tak také klinický výzkum medicinálního konopí nebo informací nastřádaných o rekreačním užívání rostlinných kanabinoidů. Výzkumy potvrdily, že endokanabinoidní systém mimo jiné reguluje hospodaření organismu s živinami a energií. Postupně se zjistilo, že téměř každý jednotlivý proces, který přispívá k tvorbě a udržování energetických zásob v podobě tukové tkáně, je spojen s funkcí endokanabinoidního systému a je jím stimulován. Stručný přehled těchto procesů uvádí tabulka níže.

Tab.  Co se děje po aktivaci receptorů CB1 v jednotlivých orgánech či systémech

Orgán/orgánový systém/proces Děje po aktivaci receptorů CB1
Oko zlepšení vidění při horších světelných podmínkách
Čichové buňky zlepšení vnímání čichových vjemů
Chuťové buňky zlepšení vnímání sladké chuti
CNS (ncl. accumbens, VTA, hypothalamus) ovlivnění potravního chování: modulace dráhy odměny, posilování odměňujících vlastností potravy, stimulace příjmu potravy, překonání a oddálení pocitu sytosti, necitlivost k anorexigenním signálům (např. k leptinu), podpora orexigenních signálů (např. sekrece ghrelinu), snížení anxiety, bolesti a strachu (zvýšení šance na nalezení potravy)
GIT detekce přítomnosti tuku v dutině ústní, preference potravin bohatých na tuk, snížení motility a zvýšení absorpce živin, zpomalení vyprazdňování žaludku, interakce s mikrobiomem
Játra stimulace syntézy mastných kyselin, stimulace glukoneogeneze
Tuková tkáň preference diferenciace do bílých tukových buněk, zvýšení vstřebávání mastných kyselin do adipocytů zvýšením aktivity lipoproteinové lipázy, adipogeneze v bílých tukových buňkách, potlačení lipolýzy a β-oxidace, potlačení aktivity hnědé tukové tkáně (potlačení termogeneze)
Pankreas stimulace sekrece inzulinu, apoptóza β-buněk
Kosterní svalstvo potlačení absorpce a utilizace glukózy, inzulinová rezistence, snížení funkce mitochondrií (snížení oxidativního metabolismu, produkce ATP)
Sympatický nervový systém potlačení aktivity a vlivu sympatiku na procesy vedoucí k získávání a přímé spotřebě energie

Pozn.: ATP – adenosintrifosfát, CNS – centrální nervový systém, GIT – gastrointestinální systém, ncl.nucleus, VTA – ventrální tegmentální oblast.

Závěr

Epidemiologické studie přinášejí důkazy o tom, že obezita je rizikovým faktorem pro vznik srdečně-cévních i nádorových onemocnění. Jaké jsou však rizikové faktory obezity, které člověk nemůže ovlivnit? A které systémy se v organismu podílejí na udržování začarovaného kruhu obezity? Na tyto otázky dosud nemáme uspokojivé odpovědi. Hypotéza francouzských neurovědců dává do souvislosti endokanabinoidní systém a hospodaření s energií v organismu a vypadá to, že další výzkum tohoto systému by mohl přinést důležité poznatky.

(jam)

Zdroj: Piazza P. V., Cota D., Marsicano G. The CB1 receptor as the cornerstone of exostasis. Neuron 2017; 93 (6): 1252−1274, doi: 10.1016/j.neuron.2017.02.002.

Mikulášská nadílka od Jez konopí

Hezké svátky si letos všichni určitě zasloužíme. Využijte naši nabídku na dárkové balíčky, které udělají radost.

Při objednání zadejte jednoduše do pole pro slevové kódy VANOCE10. Nejen, že získáte slevu 10% na veškeré objednáné zboží . * Ale dostanete je i v krásném dárkovém balení.

Nechte se inspirovat

* Netýká se již zvlevněného zboží v sekci Výhodné balíčky.

PEA – jednoduchá a přírodní cesta při zánětu a bolesti

Revmatoidní artritida, spondylitida, roztroušená skleróza, urocystitida a některé další choroby jsou autoimunními onemocněními, které charakterizuje chronický zánět tkání provázeny bolestí, jež je označována jako neuropatická. Pro tato onemocnění neexistuje efektivní léčba. Progrese zánětu se mírní různými protizánětlivými léky, které současně vykazují i analgetický účinek. Jedná se o několik skupin léků různé chemické povahy, bohužel všechny z nich vykazují určité vedlejší nežádoucí účinky, jejichž negativní dopad na zdraví se stupňuje s dobou jejich často mnohaletého užívání.

Proto zákonitě vyvolal velký zájem objev italských vědců, spočívající v objasnění základních mechanismů fungování imunitního systému a roli palmitoylethanolamidu (PEA), v tomto systému.  Za objev byla vedoucí týmu prof. Ritě Levi – Montalcini udělena Nobelova cena za fyziologii a lékařství v roce 1986.

Palmitoylethanolamid, zkráceně PEA, byl objeven a izolován z vaječného žloutku americkými vědci v roce 1957. Již tehdy se vědělo, že hraje jistou úlohu ve fungování imunitního systému, nevědělo se ale jakou. V následujících letech vyšlo najevo, že je PEA obsažen v organismu všech živých tvorů včetně člověka. Ke konci 60. let český farmaceutický podnik SPOFA zpracoval PEA do léku s názvem Impulsin a badatelé z Československé akademie věd jeho účinnost na posílení imunitního systému testovali u několika tisíc osob. Cílem těchto studií bylo posouzení, nakolik PEA sníží četnost výskytu chřipky a virových onemocnění horních cest dýchacích v zimních obdobích. Výsledky studií byly jednoznačně příznivé, nicméně pozdější objevy italských vědců ukázaly, že užívání PEA v rámci prevence není přesně tím, čemu PEA v těle slouží. Zjednodušeně řečeno PEA je jakýmsi dozorcem nad reakcemi imunitního systému. Dojde-li v těle k poškození určité tkáně, žírně buňky, které jsou součástí imunitního systému, vyvolají zánět tak, že do poškozeného místa vyšlou signální prozánětlivé látky (mediátory), které jsou v těchto buňkách produkovány a skladovány. Současně ale v okolí ohniska zánětu jiné buňky začnou vyrábět PEA, který uvolňování prozánětlivých látek brzdí. Přejde-li zánět  časem do chronického stádia, PEA přestane svou dozorčí roli z různých důvodů plnit. Pak se otevírá prostor pro dodávání PEA z venčí. Záněty v těle vznikají ze tří různých příčin – v důsledku mechanického opotřebení kloubů a úponů nebo otravy toxickými látkami, v důsledku bakteriálních a parazitárních infekcí a jako autoimunní poruchy typu revmatoidní artritidy, roztroušené sklerózy, atd., kdy imunitní systém napadá sám tkáně, které má chránit. Záněty vyvolané infekcí nebo otravou jsou v zásadě úspěšně léčitelné a vzácně mají chronický charakter. Naproti tomu záněty mechanicky poškozených tkání a autoimunní onemocnění úspěšně léčitelná nejsou a navzdory jejich tlumení různými léky nadále přetrvávají. Zde je užívání PEA adresné a bylo ověřeno řadou studií. Mechanismus účinku léků tlumících zánět i současně bolest a PEA je naprosto odlišný. Aktivní látky léků tlumí zánět tak, že omezují tvorbu prozánětlivých mediátorů (leukotrienů, interleukinů, prostaglandinů).PEA naopak blokuje nekontrolovatelný transport těchto látek do místa zánětu a činí tak způsobem, který je přirozený a tělu vlastní. Obvykle trvá 14 dní i déle, než se suplementární PEA dostane do tkáně, kde má působit. Jelikož účinek nekoliduje s účinky protizánětlivých léčiv a analgetik, mohou se užívat ke zmírnění projevů onemocnění a bolesti, po dobu, než začne PEA plně působit. Účinná látka PEA  je vhodná k mírnění zánětu a jím způsobované bolesti u revmatoidních onemocnění, protože byla u osob s těmito onemocněními klinicky testována. Z podstaty věci však může přinést prospěch a úlevu od řady dalších onemocnění, což dokazují osobní zkušenosti rostoucího počtu uživatelů. Jedná se jmenovitě o široký okruh alergií. Alergickou reakci spouštějí rovněž signální látky uvolňované ze žírných buněk (histamin, leukotrieny, atd.), proto může PEA poskytnout dobrou službu i alergikům. Tělo si PEA vyrábí z kyseliny palmitové, nejhojnější formy tuku jak v přírodě, tak i v tukových buňkách člověka. Pro komerční užití se kyselina palmitová získává z palmového oleje. 

© Copyright Brainway Inc. 2015

Endoverse CBD

AKCE ENDOVERSE S MAGAZÍNEM KONOPÍ

Společně s magazínem Konopí jsme připravili akci na produkty Endoverse.

Endoverse CBD

Při objednávce zadejte do pole pro slevový kód KONOMAG a získáte 10% slevu!

CBD 1 (3%) 10 ml – po slevě za 283 Kč

CBD 2 (6%) 10 ml – po slevě za 385 Kč

CBD 3 (9%) 10 ml – po slevě za 558 Kč

CBD 4 (12%) 10 ml – po slevě za 764 Kč

CBD 5 (15%) 10 ml – po slevě za 999 Kč

Produkty Endoverse jsou vyráběny v České republice z lokálních surovin. Nejkvalitnější konopný olej z odrůdy Finola ve spojení s vitamínem D3 nebo CBD extrakty.

Nakoupíte zde: https://www.jezkonopi.cz/kategorie-produktu/endoverse/

Platnost akce: do 31.12. 2020.

Virgin mojito s konopnou herbou

Hledáte originální letní drink pro svoji návštěvu? Zkuste nealkoholické mojito s naší bio konopnou herbou💚

Herba má příjemné relaxační účinky, přitom neobsahuje THC a není omamná. Do pohody vás dostane spolu s mátou😎

Na drink budete potřebovat:

1/2 limetky

10 lístků máty

2 lžíce třtinového cukru

Kostky ledu

200 ml sodovky

250 ml vychlazeného čaje z herby

Postup:

Limetku omyjeme a nakrájíme na kousky, které vložíme do sklenice. Přidáme třtinový cukr, lístky máty a zalijeme cca 100ml herby. Vše řádně rozmačkáme, abychom získali co nejvíce šťávy. Zalijeme zbývající herbou, sodovkou a přidáme kostky ledu.

Losos s konopným semínkem

BIO konopný olejj a semínko, tentokrát v akci s lososem🦈

Věděli jste, že množství #omega3 , které je obsaženo v běžné porci lososa (200g) je srovnatelné jako 2 polévkové lžíce konopného oleje? 🤔

Z oleje navíc získáme i cenné minerály (vápník, hořčík, draslík a železo) a vitamíny (A, E, D).

Recept na #losos se špenátovými bramborovými noky:

Budeme potřebovat:

Filet lososa
Bramborové noky
Baby špenát
Stroužek česneku
2 lžičky másla
Lžíce konopného oleje
Lžíce konopných semínek
Citron
Sůl a pepř

Postupujeme:

Bramborové noky vaříme v osolené vodě. Jakmile vyplavou na povrch, scedíme.
Filet osolíme, opepříme a zakapeme citronovou šťávou. Opečeme ho na lžičce másla z obou stran.
Do další pánve si dáme druhou lžičku másla. Na té opékáme noky do zlatova. Až jsou noky opečené, přidáme k nim utřený česnek a špenát. Ten necháme minutku pod pokličkou zavadnout a plotnu vypneme. Osolíme, opepříme a přidáme lžíci konopného semínka.
Naservírujeme na talíř a lososa ještě na závěr zakapeme citronem a konopným olejem.

Pochutnejte si a doplňte Omega-3.

Bio konopný čaj o páté

Odpočněte si po náročném pracovním dnu ve společnosti konopné herby. Je vyrobena z bio konopné natě a obsahuje až 2,5% cenných kanabinoidů (především CBD).

Má příjemné relaxační účinky a přitom není omamná.

Jednoduše zalijeme polévkovou lžíci horkou vodou (cca 85 °C) a necháme 3-5 minut louhovat.

Přejeme příjemný relax

Mořský vlk z s batátovo-zeleninovým pyré

Zkuste do středomořské kuchyně zapojit #konopneseminko a olej💚


Dnes přinášíme mořského vlka z #rohlikcz s batátovo-zeleninovým pyré🍠

Budete potřebovat:

Filet mořského vlka

Citron

Sůl

Pepř

Konopný olej

Konopné semínko

Chilli paprička

Batát

Mrkev

Petržel

1/4 celeru

Lžíce másla

Postup na pyré:

Zeleninu očistíme, nakrájíme na kostky a vaříme do měkka.

Scedíme, přidáme lžíci másla a vyšleháme do hladkého pyré.

Na závěr přidáme sůl, pepř, 1/3 nasekané chilli papričky a hst konopných semínek. Promícháme.

Postup na mořského vlka:

Filet osolíme, opepříme a pokapeme citronovou šťávou a konopným olejem.

Opečeme na pánvi z obou stran.


Na talíři rybu ještě zakápneme konopným olejem a vše zasypeme konopnými semínky.

Hummus s konopným semínkem a olejem

Přinášíme recept na hummus s konopným semínkem a olejem!👌

Budete potřebovat:

250 g cizrny

1 lžíce bílé pasty tahini

Hrst konopných semínek

cca 50 ml vody

cca 80 ml konopného oleje

šťáva z půlky citronu

1 lžičky soli

Dochucovadlo dle vlastní chuti

Např: tymián, česnek, cibulka, olivy, kmín, paprika, chilli … možností je nekonečno😀

Postup:

Cizrnu si přes noc namočte do vody s ½ lžičkou jedlé sody. Druhý den vařte v čisté vodě 1 hodinu.

Do mixéru dejte všechny suché suroviny. Nakonec přilijte vodu a olej. Množství tekutin je pokaždé trochu jiné. Řiďte se tím, že tekuté suroviny, po nalití do mixéru, mají hladinu lehce nad obsahem cizrny.

Rozmixujte do hladka.

Dejte do misky, ještě zakápněte konopným olejem a zasypte lžičkou konopných semínek.

Švarcvaldský višňový dort s konopnou moukou

Dnes pro vás máme inspiraci na využití konopné mouky v tradiční evropské kuchyni. Nahrazením 10-20% mouky v původním receptu dodáme více vlákniny, minerálů či Omega 3.


Postupovali jsme podle podrobného receptu z knihy Klenoty klasické evropské kuchyně od Romana Vaňka, kam jsme přidali naší mouku💚😀

Do receptu jsme použili také skvělý český višňový likér z dílny Likr.cz

Přejeme mnoho úspěchů v pečení🎂👌

Add to cart